Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Čechovice

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.

Sousoší (tzv. Pietu), zachycující Pannu Marii Bolestnou držící v klíně mrtvého Ježíše Krista sejmutého z kříže, nechali zhotovit roku 1898 manželé Krátcí z Klopotovic ku cti a chvále Panny Marie.

Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní sochařská práce z dílny Filipa Jakuba Sattlera z roku 1735. Sousoší s Ukřižovaným Kristem a plačící sv. Máří Magdalenou. Umístěno ve středu cestní sítě hřbitova. Významná pohledová dominanta s druhotnou funkcí centrálního kříže v prostoru hřbitova. Prohlášeno za kulturní památku v r. 2019.

Špitál vznikl koncem 16. stol. V r. 1673 jej dal Ferdinand Julius hrabě ze Salmu obnovit. Znovu upraven v 18. a 19. stol. V 50. letech 20. stol. došlo ke sloučení špitálu s nemocnicí řádových sester a r. 1984 byla špitální budova zbořena. Dodnes zůstala pouze špitální kaple sv. Jáchyma a Anny.

Barokní špitál sv. Norberta s kaplí byl postaven premonstráty v letech 1696-1698. Špitál zanikl spolu s klášterem a převorstvím v době josefínských reforem r. 1784. Později byl objekt v majetku rodu Saint-Genois a Lichtenštejnů. V současnosti budova zvaná „lesovna“ patří Lesům ČR.

Vodní mlýn poprvé zmiňovaný v roce 1437 v souvislosti se změnou majitele. Posledními známými mlynáři byli pan Kadlec, následoval pan Solař. Zrušen kolem roku 1970 a postupně devastován. Dnes výletní hospůdka a obytný dům.