Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Čechovice

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

Dnes již neexistující budova židovské synagogy, která stávala v Olomouci na dnešním Palachově náměstí, je připomínána pamětní tabulkou. Postavena byla koncem 19. století a vypálena roku 1939.

Synagoga vznikla snad již v polovině 17. století. V 19. století proběhly novorománské úpravy. V r. 1956 byla zchátralá stavba zbořena. Lokalita zaniklé synagogy se nachází na rohu ulic Denisova a Podvalí.

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.

Klasicistní pravidelný patrový objekt zbrojnice, vystavěný z popudu císařovny Marie Terezie v l. 1769–71. Dnes využíván Universitou Palackého.

Po r. 1742 byla nově opevněna Olomouc, která stála na nejkratší cestě k Vídni. Součástí nového bastionového opevnění postaveného v l.1745-57 pod vedením barona de Rochepine byla i jedna ze 4 bran nazvaná Terezská. Své kvality pevnost osvědčila již v r.1758, kdy byla Olomouc obležena pruskými vojsky.

Novorenesanční zámek, původně vodní hrad, byl ve 14. stol. přestavěn a byla postavena více než 90 metrů vysoká věž. V 17.-18. stol. byl přestavěn na šlechtické sídlo. Na konci 19. stol. přibylo novorenesanční křídlo. Od r. 1994 je zámek majetkem města.

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Trojkřídlý patrový zámek byl přestavěn ze starší tvrze v 16. stol. Roku 1830 vyhořel a byl pozdně empírově upraven. V dnešní době slouží jako obecní úřad a knihovna.

Industriální architektura z let 1898-1899. Přízemní halová stavba obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou. Neomítaná fasáda provedena červenými lícovkami. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Tržnice postupně přebudována na bufet a samostatné obchody.

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.