Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.
Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.
Barokní pískovcová socha sv. Iva, stojící u cesty nedaleko Nenakonic, vznikla před r. 1741 a je dílem stejného autora jako protější socha sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně podstavce je v jemném reliéfu znak olomouckého kapitulního probošta Františka Ferdinanda Oedta.
Velmi cenná barokní socha z r. 1731 od neznámého mistra zhotovena na podnět měšťana J. F. Prokeše se zajímavou historií svého přemísťování. Dnes opět na původním místě na náměstí TGM.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla zhotovena někdy před r. 1741 stejným autorem jako socha sv. Iva na protější straně silnice. U levé nohy světce původně stála ještě soška andílka, zvedajícího zavřenou knihu. Plastika je chráněna jako kulturní památka ČR.
Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní z roku 1715. Autor sochy je neznámý. Socha stojí na hranolovém podstavci. Na stranách podstavce medailony s nápisy a symboly. Světec v kontrapostu v kněžském rouchu. Na hlavě biret. V levé ruce kříž s Kristem. Socha v seznamu kulturních památek od r. 1964.
