Turistické cíle v okolí obce Prostějov-Krasice

nebo vyberte

Prostějov-Krasice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 691 záznamů, 5 / 58 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 boží muka
198.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lobodice
Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.
 boží muka
250.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čelechovice na Hané
Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.
 boží muka
238.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Topolany
U Topolan stojí torza dvou pozoruhodných staveb. Vedle sebe stojí dvoje boží muka. Oboje pocházejí z roku 1885. V jedněch býval obraz Panny Marie. V druhých s baldachýnem stávala socha Panny Marie Lurdské.
 boží muka
215.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bolelouc
Nedatovaná zděná hranolová boží muka s kaplicí pocházejí snad z 18. stol. Na čtvercovém soklu stojí vysoký podstavec s nikami a kordonovou římsou. Udržovaná stavba je zakončena stanovou stříškou, na níž měl být v r. 1927 umístěn ocelový kříž.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystročice
Zděná boží muka byla postavena koncem 19. století poblíž místního hřbitova. Bližší informace k historii památky chybí. Muka jsou hranolovitého tvaru, s obloukovými rámovanými výklenky ve vrch. kaplici. Boží muka se stavěla na připomínku sloupu, u kterého byl bičován na příkaz Piláta Ježíš Kristus.
 boží muka
210.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ivaň
Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vojnice
Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.
 boží muka
225.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Tučapy
Hranolová boží muka z 2. poloviny 17. století s vloženou kamennou deskou s pamětním latinským nápisem a dvojitou datací 1676 a 1808.
 boží muka
240.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinice
Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
 boží muka
230.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nemilany
Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Boží muka, postavená zřejmě koncem 18. stol., mají několik výklenků, v nejspodnějším snad bývala socha Panny Marie. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu, měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.