Turistické cíle v okolí obce Ratboř

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.

Pomník Bohumíra Jana Dlabače, cerhenického rodáka, obrozeneckého premonstrátského vzdělance, básníka, hudebníka a autora unikátního slovníku hudebníků, výtvarníků a literátů od středověku do počátku 19. stol., byl na místním náměstí odhalen r. 1900.

Novorenesanční pomník Karla Havlíčka Borovského (1821–56) od Josefa Strachovského na náměstí před Vlašským dvorem připomíná kutnohorské působení zakladatele moderní české žurnalistiky v letech 1849–51. Další jeho připomínkou je pamětní deska na Karlově v místech domu, kde v Kutné Hoře bydlel.

Mohutná gotická věž zřejmě z 15. století. Chránila patrně nedaleký most přes Labe, později upravena na prachárnu. V současné době proběhla rekonstrukce - slouží jak rozhledna.

Tvrz stávala ve východním cípu obce nad korytem starého Labe, na jejím místě dnes stojí dům č. p. 12.

Přestavěná budova tvrze z počátku 15. stol., přímo doložené r. 1452. R. 1623 zkonfiskována Hrobčickým, po raabizaci r. 1777 dvůr rozparcelován a tvrz přestavěna na dvě obydlí. Dochována původní dispozice a okna, poblíž ještě sklepy nejasného stáří.

Skromné pozůstatky zdí a sklepů snad původní tvrze severně od dodnes zachovalé novější tvrze v její těsné blízkosti. Gotická tvrz vybudována nejspíš před r. 1454 Václavem Bartošem.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

Vodní tvrz nad potokem Výrovka vznikla snad ve 13. stol. Písemná zmínka o ní pochází z r. 1446. Opuštěna byla po r. 1610, kdy si v jejím sousedství nechal Karel Záruba z Hustířan vystavět zámek. Dnes slouží jako soukromý obytný dům a je nepřístupná.

Měšťanský dům rodu Kolerů zakoupilo město 1494 jako sídlo městské správy. Několikrát přestavěn, naposledy 1887 do novorenesanční podoby. Sousední tzv. nová radnice, původně vladycký dům, hostinec, kasárna, škola, spořitelna, součást radnice od 1926.

Pozdně barokní stavba od Františka Jedličky z Heřmanova Městce z roku 1782 nahradila původní radnici, která stála uprostřed náměstí. Hodiny instalovány 1854, přestavba interiérů 1977. Sídlo městského úřadu.