Turistické cíle v okolí obce Čenkov

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Žulová barokní sloupková boží muka z roku 1740, součást rozsáhlé skupiny božích muk s typickým barokním tvaroslovím v okolí Batelova. Hranolový sokl je zapuštěn do terénu, dřík hranolový, lucerna má mělké niky, stanovou stříšku, kamennou kouli a kovový křížek. Památkově chráněna od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.