Turistické cíle v okolí obce Urbanov

Současná roubená zvonice z tesaných trámů byla postavena v r. 1863 na místě starší dřevěné stavby. V r. 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Stavba je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Zámek, původně tvrz, zažil množství majitelů. Za Leskovců z Leskovce v 2. pol 16. st. byla tvrz přestavěna v renesančním slohu. Rod Regalů dal tvrz přestavět na zámek r. 1734. Dnes je zámek dvoupatrová budova, v soukromém majetku.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.