Turistické cíle v okolí obce Volevčice

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.