Turistické cíle v okolí obce Svojkovice

Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha světice je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Máří Magdalena je v mírně nadživotní velikosti, zobrazena je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Jednopatrový dům z 1. poloviny 19. století. V budově bývala kavárna Republika; její sál si od roku 1925 pronajímali místní sokolové. Roku 1927 sokolové dům koupili. 13. září 1946 se zde konal mimořádný soud s Hertou Kašparovou. Dům byl navržen na památkovou ochranu, ta mu nebyla udělena.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.