Turistické cíle v okolí obce Doupě

Novogotická kaple svatého Floriána byla postavena před rokem 1890. Kaple zchátrala ve druhé polovině 20. století. Ve 20. letech 21. století prošla péčí obce důkladnou obnovou; opraven byl exteriér i interiér kaple, obnovena byla i hodnotná vitrážová okna částečně vyrobená z mariánského skla.

Téměř čtvercová neoklasicistní kapie s trojbokým závěrem z r. 1886. Postavit ji dal opat A.P. Houber. Uvnitř je dřevěná mensa s klekátkem. Nad ní je kopie původního obrazu Křtu Páně. Stěny a strop interiéru jsou zdobeny iluzivní a figurální výmalbou. Opravena a znovu vysvěcena byla v roce 2012.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Na místě současné kaple pravděpodobně stávala dřevěná zvonička. Zděnou zvonici zachytila pozemková mapa z roku 1829. Ve zvonici býval zvon z r. 1763 od Johanna Georga Kühnera, původ současného zvonu není jasný. V r. 2013 byla zvonice vysvěcena a stala se kaplí, ve které je možné konat bohoslužby.

Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.

Kaple sv. Václava na návsi obce Rohozná z r. 1881. Zařízení je novodobé.

Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.