Turistické cíle v okolí obce Dobrá Voda

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Pozdně gotický, dále upravovaný kostel v Českém Rudolci nahradil staršího předchůdce. Dvoulodí podle vzoru svatojakubského chrámu v Telči vzniklo kolem roku 1480. Kostel upraven barokně a dále v pol. 19. století.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.

Hřbitovní kostelík postavený Antoniem Scottim v letech 1695–7 na náklady telčských jesuitů a městské rady severovýchodně od hradeb města na novém městském hřbitově, vymezeném roku 1698 zdí. Dodnes slouží původní funkci.

Pozdně barokní kostel postavený po požáru roku 1717 s použitím konstrukcí svého předchůdce, připomínaného poprvé roku 1360. Velká oprava o století později po obnově samostatné farnosti, zatím naposledy koncem 20. století.

Kostel údajně ze 13. stol. (tehdy dřevěný), první písemné zmínky z r. 1370. Roku 1556 požár, byl přestavěn a byla k němu přistavěna pětipatrová hranolová věž. Další přestavby po požárech v letech 1742 a 1808. Obnoven dle plánů J. Schaffera. Zařízení pseudogotické, hlavní oltář z r. 1879.

Pozdně gotický kostel na místě nejstarší svatyně v Telči, přistavěný k jediné dochované památce na původní týn – románské věži z počátku 13. století. V letech 1414–1579 městský špitál, kostel zrušen 1785, pro evangelíky obnoven po I. světové válce.

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.

Kostel vznikl po vysazení města Telče po pol. 14. stol. Poškozen za husitských a následných válek, přestavba 1443–58. Úpravy pro jesuity (po 1651) většinou zanikly při puristické obnově 1892. Součástí areálu chodba křížové cesty a vzdálené děkanství.

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.

Původně románský kostel v Bílkově stojí na nejvyšším místě někdejšího hradního ostrohu. Rozšíření ve 13.–14. století, po zničení hradu opevněn. Kamenná věž 1803, loď zaklenuta 1844. Obklopen hřbitovem, dominanta celé vsi.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.