Turistické cíle v okolí obce Mrákotín

nebo vyberte

Mrákotín

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 300 záznamů, 5 / 25 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Růžená
Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Boží muka z 18. století, podle ne zcela zřetelného nápisu na podstavci snad z roku 1746. Jsou vytesána z žuly, na jednoduchém čtverhranném podstavci je čtverhranný nezdobený dřík. Kaplička s mělkými nikami je zakončena koulí a dvojramenným kovovým křížem. Boží muka jsou dobře zachovaná.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Stonařov
Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.
 boží muka
492.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dačice
Nacházejí se na rozcestí Slavonice - Dolní Němčice. Kamenná pozdně renesanční, datovaná do roku 1606. Zřízená na objednávku dačického měšťana. Na masivním zdobeném kvádru je vztyčený toskánský sloup, na němž je umístěna kaplice ve tvaru lucerny, krytá stříškou s kamenným křížkem. Památkově chráněná.
 boží muka
570.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Batelov
Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Batelov
Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je šestiboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškami. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.
 boží muka
575.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třešť
Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.
 Brázdův mlýn
533.0 m. n.m.
Drexlerův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vystrčenovice
Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založen kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. letech 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.
 Budíškovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budíškovice
Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.
 Budkov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Střížovice
Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.
 Černíč
461.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.
 Červený Hrádek
520.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj
Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.