Turistické cíle v okolí obce Branišov

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".

Horní mlýn čp. 5 v Rančířově stojí na pravém břehu říčky Jihlávky. Z původního vodního mlýna se třemi mlýnskými koly na horní vodu se dochovala jen část hospodářských budov. Z majitelů jsou známí Josef Höfer (1835) a Jan Müller (1930).

Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Pětipatrová věž, původně gotická, přestavěna v 16. století, věžička přistavěna roku 1774. Zachovány gotické oblouky portálů a fresky v interiéru. Dnes Muzeum rekordů a kuriozit.

Jihlavské kamenné řady u Kosova jsou tvořeny deseti paralelními liniemi s šedesáti balvany. Jejich původ a účel jsou opředeny různými teoriemi - od funkce pravěkého kalendáře či astronomické observatoře, může se ale jednat i o přirozený geologický jev. Volně přístupná lokalita láká milovníky záhad.

Zděná kaple nezjištěného zasvěcení je situována přímo v centru Jedlova. Stavba má obdélníkový půdorys, rovný závěr, sedlovou střechu. V průčelí se nachází jednoduchý obdélný, obloukem zakončený vstupní portál. Nad vchodem je drobná nika, uzavřená prosklenými dvířky. Kaple není památkově chráněná.

Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.