Turistické cíle v okolí obce Ježená

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Kamenný sloup, snad ze 17. století, připomíná jedno z jihlavských popravišť. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně hlavice je erbovní štítek s reliéfem „limpy“ - sladovnického nástroje, používaného k rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení.

Neobvyklý typ drobné sakrální památky z r. 1760, v původní evidenci NPÚ označovaný jako poklona. Pozdně barokní kamenný sloup s kvádrovou římsou, zakončenou komolým jehlanem, vrcholící plechovou deskou, původně údajně s malbou Svaté Trojice. Památkově chráněný od roku 1958.

Barokní kamenný sloup mírně soudkovitého tvaru na kvádrovém soklu byl vytvořen roku 1753. Na vrcholu má plechovou polychromovanou siluetu Panny Marie, krytou plechovou stříškou. Na přední straně jsou v rytém rámu téměř nečitelné iniciály s datací PPP / 1753. Sloup je památkově chráněný od r. 1958.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.

Sloup se sochou sv. Leopolda byl vytvořen v letech 1676–77. Patří do skupiny šesti votivních sloupů, které nechal v rozmezí let 1660–77 na území městečka Brtnice vztyčit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou z Althannu. Autor sloupů je neznámý. Restaurován v l. 1993–4.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.

Nedatovaný smírčí kámen, pravděpodobně středověký, má rozměry 87 x 54 x 17 cm. Je na něm vytesán pozitivní reliéf tlapatého kříže, původně černě nabarvený. Pod pravým břevnem je reliéf zbraně (snad dýky, meče nebo kopí), pod levým břevnem je reliéf srdce. Objekt je památkově chráněný od roku 1953.

Robustní žulový smírčí kříž středověkého původu s okosenými hranami břeven. Horizontální břevno má delší než vertikální, z obou stran má rytinu šípu či šipky do kuše. Údajně označuje místo, kde byl fatálně postřelen mladík při potyčce o dívku či o dědictví. Památkově chráněný je od roku 1958.