Turistické cíle v okolí obce Prostředkovice

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

Dům na okraji židovské čtvrti, ve kterém bydlel a provozoval praxi MUDr. Siegfried Löwy, bratr Julie Kafkové a strýc Franze Kafky. Löwy zde žil od roku 1899 do roku 1932. Synovec za ním jezdil na prázdniny v letech 1900 – 1907. Na domě je od roku 2001 Kafkova busta od sochaře Františka Häckla.

Dům U Svaté Trojice v Jihlavě má gotické základy a renesanční jádro, které prošlo barokní a raně klasicistní přestavbou. V domě se střídalo bydlení, obchod i výroba, později zde působila lékárna Emila Válka a filiálka obchodu Julia Meinla.

Dvojice středověkých smírčích kamenů stojí u tvrze v Kamenici. První z nich má reliéf maltézského kříže, doplněný o prostřihávací nůžky, kopí (meč), rýč a dláto. Druhý má na přední straně reliéf latinského kříže a není zdoben žádnými dalšími reliéfy. Oba kameny jsou památkově chráněné od roku 1958.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

Novorománský evangelický kostel v Opatově byl postaven v letech 1864-1868 podle projektu Josefa Bláhy z Kostelce. Roku 1879 vyhořel, brzo však byl opraven. Má pětiboký presbytář, je členěn opěrnými pilíři a nad vstupním průčelím je osmiboká věž. Kostel je památkově chráněný od roku 2000.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

Barokní fara v Rančířově stojí východně od kostela sv. Petra a Pavla. Jednopatrová zděná budova má mansardovou střechu a střídmě pojaté fasády, členěné v úrovni okenních os štukovými zrcadly. V 19. a 20. století byla několikrát upravena a později přestavěna na hotel. Fara je památkově chráněná.