Turistické cíle v okolí obce Studénky

nebo vyberte

Studénky

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 261 záznamů, 6 / 22 stran, vyhledáno za 0.46 sec
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 Jamné
528.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.
 Jeclov
520.0 m. n.m.
Jetzlau
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jeclov
Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.
 jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce z Loyoly
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.
 kámen s pamětní deskou Fr. V. Kramáře
511.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenice
Kámen s pamětní deskou na místě někdejší radnice v Kamenici připomíná slavného rodáka a představitele hudebního klasicismu Františka Vincence Kramáře-Krommera (1759-1831), současníka Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) a Ludwiga van Beethovena (1770-1827).
 Kamenice
508.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, není známo, Vysočina, Kamenice
Tvrz, postavená asi v pol. 14. stol. R. 1356 na ní sídlil vladyka Tobiáš z Kamenice. R. 1358 se odtud píší Dobeš a Jindřich, poté se majitelé často střídali. V pol. 16. stol. byla přestavěna v renesančním stylu. Před r. 1556 připojena Valdštejny k třebíčského panství. R. 2009 zrekonstruována.
 kamenné mosty
534.0 m. n.m.
most - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jezdovice
Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.
 kamenný most
most, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Brtnice
Most před radnicí byl postaven v 1. čtvrtině 18. století. Jednoobloukový most přes říčku Brtnici je vyzdobený šesti sochami sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly z let 1715–17, jejichž autorem je místní sochař David Lipart.
 kaple
670.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kalhov
Rustikální obecní kaple ze smíšeného zdiva byla na kalhovské návsi postavena v 1. polovině 19. století. Kaple má čtvercový půdorys, nároží jsou zkosená, hladké fasády jsou prolomeny obloukově zaklenutými nikami, střecha je jehlanová. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.
 kaple sv. Jana Nepomuckého
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kněžice
Návesní kaple sv. Jana Nepomuckého snad z 19. století. V roce 2016 proběhla rekonstrukce. Stavba patří římskokatolické farnosti Kněžice.
 kaple (snad) sv. Václava
492.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Vysočina, Střítež
Nenápadná kaple nejisté doby vzniku a zasvěcení s fasádou z 50. či 60. let 20. stol. Pravděpodobně pozdně barokní stavba z 60. let 18. století. V interiéru malba sv. Václava s německým nápisem „Heiliger Wenceslae bitt für uns“ a s datací 1769 (či 1760). Roku 2025 byla prohlášena kulturní památkou.