Turistické cíle v okolí obce Polná

Barokní kašna na hlavním náměstí v Polné, doplněná novodobou plastikou hlavy hastrmana.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.

Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.

Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.

Původní klasicistní hrobka vystavěná počátkem 19. století hrabětem z Unvertu a následně přebudovaná hrabětem Eugenem Sylva-Tarouccou na pohřební kapli. V kryptě dodnes spočívají ostatky této rodiny.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.