Turistické cíle v okolí obce Nové Dvory

nebo vyberte

Nové Dvory

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 205 záznamů, 2 / 18 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 boží muka
645.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Zbinohy
Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.
 boží muka
665.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Větrný Jeníkov
Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.
 boží muka
540.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Cejle
Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vyskytná nad Jihlavou
Barokní žulová boží muka z roku 1667. Na podstavci je málo zřetelný reliéf pušky. Jednoduchá kaplička je zdobena ze tří stran mělkými nikami. Na vrcholu kapličky je kovový dvouramenný kříž. Boží muka jsou památkově chráněna.
 boží muka u Koželuhů
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Žulová boží muka z roku 1668, skládající se ze zdobeného podstavce, osmibokého dříku a čtyřboké lucernou s mělkými nikami, původně pravděpodobně vyplněné obrázky svatých. Kovový křížek na vrcholu lucerny je novodobý, původní se nedochoval. Do roku 2008 byla v dolní části zasypána pod úroveň terénu.
 brána Matky Boží a městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.
 Černá
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava
Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.
 děkanství
490.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Polná
Barokní budova z roku 1713. Sousední budova zvaná Kaplanka sloužila jako škola, později muzeum. Na východní straně budovy je Školská brána.
 Dolní brána
490.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Brána, pozůstatek opevnění Polné, vybudovaného mezi lety 1443–1500. Přilehlý dům čp. 2, má gotické jádro (na fotografii žlutý dům vlevo).
 dolní kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého
522.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kamenice
Barokní, památkově chráněná, kamenná kašna z 30. let 18. stol. Kašnu tvoří kruhová nádrž s profilovanými stěnami. Uprostřed je čtyřboký pilíř, v přední části s reliéfem šesticípé hvězdy, nesoucí sochu sv. Jana Nepomuckého v obvyklém pojetí od třebíčského sochaře italského původu Štěpána Pagana.