Turistické cíle v okolí obce Rančířov

nebo vyberte

Rančířov

Vysočina,  Jihlava  (JI)
Nalezeno celkem 233 záznamů, 6 / 20 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 fara
640.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Branišov
Unikátně zachovalý areál barokní fary byl postaven v letech 1768 – 1770. Autorem projektu byl tehdy mladý pražský architekt Jan Josef Prachner. Budova fary je kryta je mansardovou střechou. Památkově chráněna je od roku 1963, v roce 2014 byla ochrana rozšířena na další části areálu.
 Hastrmanka
490.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Polná
Barokní kašna na hlavním náměstí v Polné, doplněná novodobou plastikou hlavy hastrmana.
 Helenín
Höllental
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava-Helenín
Poměrně unikátní pseudogotická budova nazývaná zámkem a vystavěna pod vlivem anglické gotiky v roce 1919 podnikatelem Karlem Löwem.Tento zámek či v podstatě továrnická vila byla přímou součásti textilní továrny, kterou podnikatel vlastnil. Dnes se v areálu nachází Střední umělecko-průmyslová škola.
 Henčov
520.0 m. n.m.
ostatní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jihlava-Henčov
Vznik tzv. "zámečku" souvisí s podnikatelem Karlem Lowem. Objekt byl postaven v roce 1922 jako jeho venkovské sídlo. V roce 1945 přešel do majetku státu. Dnes patří soukromě firmě a slouží k bydlení.
 Heraltice
560.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Heraltice
Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.
 historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.
 Hoffmannův dům
Muzeum Josefa Hoffmanna
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 hraniční kámen
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
 Jamné
528.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.
 Jeclov
520.0 m. n.m.
Jetzlau
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jeclov
Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.
 jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce z Loyoly
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jihlava
Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.