Turistické cíle v okolí obce Svojšice

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.

Národní přírodní rezervace Ve Studeném u vsi Samechov chrání od r. 1935 přirozené lesní porosty s pralesovitou strukturou tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů jako poslední rozsáhlejší komplex lesa se zachovalou přirozenou druhovou skladbou v údolí Sázavy. Veřejnosti nepřístupná.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Vodárenská věž postavena v letech 1918–1929 podle projektu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry.

Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.