Turistické cíle v okolí obce Šardice

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.

Raně barokní poutní kaple sv. Barbory na půdorysu latinského kříže vznikla v roce 1669. Stojí západně nad městem na kopci za kostelem sv. Vavřince. Jednou ročně se v ní slouží poutní mše. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na okraji Krumvíře je sakrální architektura historizujících forem z roku 1848. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Románská rotunda z přelomu 12. a 13. století (snad i z 11. století). Goticky a barokně upravovaná. Od roku 2002 je v rotundě stála expozice Záhorského múzea.

Kaple vystavěna na místě původního románského kostela sv. Martina, po r. 1579 několikrát přestavován. R.1786 přeměněn na skladiště, r. 1807 vyhořel a mimo věž stavba zbořena. Z původního materiálu v l.1831–32 vystavěna současná kaple sv. Josefa.

Kaple sv. Rocha postavena v r. 1716. Nad průčelím sochy svatých a archanděla Michaela. Nad vstupem do kaple sousoší sv. Anny vyučující Pannu Marii a v nice socha sv. Josefa. Nad vchodem je latinský chronogram.

Pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem. Postavena v roce 1890 nákladem Apolleny Jankujové. Před průčelím umístěn kamenný kříž na odstupňovaném soklu a podstavci z roku 1912. Památkově chráněná.

Původně gotický karner sv. Anny ze 14. století, barokně upraven v 17. a 18. století. Osmiboká centrální stavba s opěráky a obdélníkovou apsidou, s barokními okny, portálem a kopulovitou střechu s lucernou.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.