Turistické cíle v okolí obce Svatobořice-Mistřín

Kaple vystavěna jako zámecká kaple v barokním stylu v letech 1751–1753 přímo proti zámku. Několikrát renovována. Naposledy byla celá opravena v roce 1998.

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.

Kaplička na současném místě je prvně doložena v r. 1826. Ve 2. polovině 20. století byla kaple zbořena. V r. 1992 byla zahájena stavba a 5.7.1994 došlo k vysvěcení obnovené kaple sv. Cyrila a Metoděje. U kaple stojí kříž z roku 1864.

Románská rotunda z přelomu 12. a 13. století (snad i z 11. století). Goticky a barokně upravovaná. Od roku 2002 je v rotundě stála expozice Záhorského múzea.

Kaple vystavěna na místě původního románského kostela sv. Martina, po r. 1579 několikrát přestavován. R.1786 přeměněn na skladiště, r. 1807 vyhořel a mimo věž stavba zbořena. Z původního materiálu v l.1831–32 vystavěna současná kaple sv. Josefa.

Pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem. Postavena v roce 1890 nákladem Apolleny Jankujové. Před průčelím umístěn kamenný kříž na odstupňovaném soklu a podstavci z roku 1912. Památkově chráněná.

Kaple sv. Rocha postavena v r. 1716. Nad průčelím sochy svatých a archanděla Michaela. Nad vstupem do kaple sousoší sv. Anny vyučující Pannu Marii a v nice socha sv. Josefa. Nad vchodem je latinský chronogram.

Původně gotický karner sv. Anny ze 14. století, barokně upraven v 17. a 18. století. Osmiboká centrální stavba s opěráky a obdélníkovou apsidou, s barokními okny, portálem a kopulovitou střechu s lucernou.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Františkánský klášter s kostelem Panny Marie Sedmibolestné, stavěn od r. 1467. Kostel vysvěcen r. 1484. Františkáni zde působili do r. 1950, kdy byl klášter zlikvidován Od 90. let 20. stol. areál postupně opravován, slouží převážně kulturním účelům.