Turistické cíle v okolí obce Radovesnice I

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Zámek byl vystavěn na místě staršího vyhořelého sídla roku 1686 hrabětem Bernardem Věžníkem. Nyní je zámek vlastnictvím obce Nové Dvory a je v něm zřízena základní škola.

V centru obce v parku byl r. 1935 navrtán pramen. Ve studni rozborem zjištěna voda výborné kvality. Voda vychází na povrch s artézským přetlakem. V letech 1995-1996 při úpravě náměstí pramen opraven. Je volně přístupný, voda vyvedena do výtoku v pavilónku. Nepatrným sirovodíkovým pachem a složením voda podobná poděbradským pramenům.

Vila je první realizací secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou stodoly pro rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky různých slohů ve své době vyvolala bouřlivé reakce a posměch.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Památník bitvy u Malešova u rybníka Prosík při silnici do místní části Maxovna byl nově upraven v říjnu 2023. Byl doplněn o novou pamětní desku, informační panel a pískovcovou sochu slepého vojevůdce.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.