Turistické cíle v okolí obce Velké Hostěrádky

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.

Novorománská kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1862 je hodnotnou památkou regionálního významu. Nahradila starší kapli stojící v místech, kde padly první rány bitvy u Slavkova. Svým umístěním na kopci nad městem je rovněž důležitým orientačním bodem. Od r. 1958 památkově chráněna.

Raně barokní poutní kaple sv. Barbory na půdorysu latinského kříže vznikla v roce 1669. Stojí západně nad městem na kopci za kostelem sv. Vavřince. Jednou ročně se v ní slouží poutní mše. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na okraji Krumvíře je sakrální architektura historizujících forem z roku 1848. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Hřbitovní barokní kaple, postavená v letech 1616–1618 rodinou Mensdorffovou. Prý byla zbudována 28 farníky, jako dík přežití morové epidemie v r. 1616. V letech 1997–1998 důkladně opravována. Stavba je na seznamu kulturních památek jako součást areálu kostela.

Pozdně barokní kaple na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem. Postavena v roce 1890 nákladem Apolleny Jankujové. Před průčelím umístěn kamenný kříž na odstupňovaném soklu a podstavci z roku 1912. Památkově chráněná.

Novorománská kaple sv. Rocha byla postavena r. 1901 na místě starší kaple, vybudované v letech 1682–1690 na paměť odvrácení morové epidemie. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Současná barokizující kaple z roku 1888 nahradila starší menší stavbu. Vznikla na někdejším morovém pohřebišti, což vysvětluje její zasvěcení. Dominanta Boleradic je od r. 1958 památkově chráněna.

Drobná kaple jednoduchého tvarosloví z 18. století je hodnotnou sakrální architektonickou památkou a významným krajinným prvkem na úpatí nejstarší datované vinice v obci, zvané Lipiny. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Pozdně renesanční kašna z r. 1595, původně hlavní zdroj vody města Hustopeče. Zdobena mořským bohem Tritonem, obtočeného delfíny, nesoucími na rameni džbán.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.