Turistické cíle v okolí obce Zaječí

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Unikátní mohutná, více jak 4 m vysoká, pozdně gotická kamenná muka z období kolem r. 1500, tvořená sloupem zakončeným bohatě zdobenou lucernou s reliéfy světic a ze života Krista. Boží muka s odpočívadlem se nacházejí u rozhledny nedaleko Staroviček.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Další ze staveb v Lednicko-valtickém areálu z let 1824–1825 dle arch. návrhu Johanna Karla Engela. Empírový pavilon s půlhruhem sloupořadí 12 ionských sloupů a sochami alegorií věd a umění. Před chrámem sousoší Tří Grácií.