Turistické cíle v okolí obce Zaječí

Pozdně gotická boží muka z konce 15. století jsou ojedinělou sakrální stavbou tohoto druhu na jižní Moravě. Od roku 2002 jsou chráněna jako kulturní památka.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Drobná sloupková boží muka ze sklonku 18. století s vysokou kulturně-historickou hodnotou. V r. 2012 je výrazně poškodil zásah bleskem, po kterém byla opravena do původní podoby.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Hranolová pozdně barokní boží muka patrně z konce 18. století oživují okolní rovinatou krajinu. Od roku 1958 jsou památkově chráněna.

Zděná boží muka z konce 18. století v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku je ocelový kříž. V nice se nachází obrázek Panny Marie. Od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

Boží muka nad obcí Pavlov pocházejí patrně z 18. století a jsou dobře udržovaná. Jedná se zřejmě o lidovou barokní zděnou stavbu v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku se nachází dvouramenný ocelový kříž. Z místa se otevírá krásný výhled na obec a přehradní nádrž Nové Mlýny.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.