Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.
Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístněn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.
Zděná boží muka pilířového typu z poloviny 19. století původně stávala při cestě z Komárova do Tuřan, v areálu výzkumného ústavu na Hněvkovského ulici. Na současné místo byla přenesena v roce 2006. Jsou opravena, dobře udržována. Ve výklenku je novodobý mariánský obrázek.
Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.
Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.
Trojboká zděná boží muka z r. 1773, stávala při zaniklé cestě z Chrlic do Otmarova. Rekonstruována a na současné místo přesunuta na jaře 2007. Ve výklencích bývaly obrazy Panny Marie Tuřanské, Cyrila a Metoděje a Nejsvětější Trojice.
Zděná boží muka v místě zvaném „Na lopatě“ byla postavena na konci 18. století. Stojí na místě, kde byla v prosinci 1805 soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici. Podle pověsti právě zde vypukla první šarvátka, která odstartovala Bitvu tří císařů. Boží muka jsou památkově chráněná.
Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.
Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Brno
Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.
Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Brno-Chrlice
Původně tvrz připomínaná roku 1561, přestavěná na zámek koncem 18.stol. v barokním stylu, podle návrhu architekta M.Grimma. Od roku 1864 majetkem brněnských biskupů, dnes ÚSP pro zrakově postižené.
Branišovice 
