Turistické cíle v okolí obce Maršov

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička svatého Jiljí vystavěna v roce 1874. Stojí na svažité návsi uprostřed obce.

Pozdně románská kaple z 2. poloviny 13. století. Od r. 1320 poutní místo. Kaple si uchovala úzká románská okna i klenby. Zvon gotický z roku 1494.

Návesní kaple čtvercového půdorysu, zastřešená stanovou střechou, ukončenou čtyřbokou lucernou s cibulovou bání. Je postavena snad na místě starší dřevěné zvonice. Její vznik klade NPÚ do roku 1827, dle původní evidenční karty nemovité památky už do r. 1780. U kaple je kamenný kříž z roku 1913.

Kašna z poč. 19. stol. Příklad klasicistního umění. Materiál kámen. Šestiboký půdorys s mírně vydutými boky. Umístěna na čtyřstupňovém schodišti. Členěna římsou, zakončena zaoblenou obrubou. Uprostřed hranolový sokl a na podnoži dekorativní váza, z níž vytéká voda. Památkově chráněno od r. 1964.

Kašnu, která stávala původně v Brně na Nové ulici, koupily Rosice r. 1868. Centrální litinovou sochu Živěny (bohyně úrody Ceres) daroval městu Jindřich Rahn z Vídně, majitele dolů na železnou rudu. Voda v kašně začala proudit koncem léta 1869.

Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Architektonicky velmi hodnotná stavba z konce 12. století se řadí mezi nejstarší kostely na Moravě. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie s příčnou lodí a hranolovou věží v průčelí snoubí v sobě prvky románské i gotické architektury. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.