Turistické cíle v okolí obce Dolní Kounice

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístněn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Sloupková boží muka z 19. století. V blízkosti vyvěrá pramen sv. Floriána s železitou vodou (v současné době označenou jako nepitnou).

Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná boží muka pilířového typu z poloviny 19. století původně stávala při cestě z Komárova do Tuřan, v areálu výzkumného ústavu na Hněvkovského ulici. Na současné místo byla přenesena v roce 2006. Jsou opravena, dobře udržována. Ve výklenku je novodobý mariánský obrázek.

Sloupová gotická boží muka, vznikla patrně na počátku 16. století. Na současné místo byla přenesena v roce 1952. Boží muka jsou po rekonstrukci ve velmi dobrém stavu.

Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.

Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.

Brněnský hodinový stroj vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník na základě soutěže vyhlášené městem r. 2007. Stroj byl slavnostně odhalen 19.9.2010, v den výročí odolání města švédskému obléhání (r. 1645). Stroj v podobě projektilu z černého mramoru má připomínat tuto historickou událost.

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.