Turistické cíle v okolí obce Nesvačilka

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.

Zaniklá tvrz, která se v písemných pramenech prvně zmiňuje r. 1304. Byla součástí hospodářského dvora ve Starém Brně, který tvořila tvrz s věží, dvůr, sad a zahrada. R. 1312 Jan Lucemburský vše věnoval novému klášteru dominikánek a klášterní budovy časem tvrz zcela pohltily. Klášter později zbořen.

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Ústav (Škola Panny Marie) byl založen r. 1654 hraběnkou Janou Františkou P. Magnisovou, měly zde být vychovávány opuštěné šlechtické a měšťanské dívky. V l. 1674-79 byl vybudován nový ústav s kaplí (projekt Jan Křtitel Erna). R. 1790-91 byl rozšířen a zvýšen o patro. V l. 1956-61 byl rekonstruován.

Architektonicky cenný soubor průmyslových objektů, součást někdejšího továrního areálu, založeného r. 1865 F. Wannieckem. Nově zakomponovány do komplexu nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka, který vyrostl do r.2005 na místě areálu.

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Výklenková kaple stojící na rozcestí u železniční stanice. Pochází z 2. poloviny 19. století. Zasvěcena sv. Rochovi, který je uctíván jako patron proti moru; jeho obraz je v průčelní nice.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.