Turistické cíle v okolí obce Modřice

Morový sloup byl postaven v barokním stylu v roce 1679. Je zdoben sochami světců, a to sv. Rozálií, Štěpánem, Šebestiánem a Rochem.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Obytný měšťanský dům s gotickým jádrem z pol. 14. stol. V 16. stol. renesanční úpravy, r. 1706 barokní přestavba. Cenné dekorativní nástěnné malby v patře z konce 18. stol. V l. 1957–60 obnoven.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Funkcionalistická stavba postavena v letech 1935–36 podle projektu architekta Otto Eislera. Jediná dochovaná brněnská synagoga, dodnes slouží k bohoslužbám.

Nová radnice (dříve Zemský dům, Zemská soudnice) byla od svého počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud. Stojí zde mj. památník Karla st. ze Žerotína, na nádvoří kašna s alegoriemi 12 měsíců roku s kovanou mříží z r. 1928, na stěně sluneční hodiny z r. 1728.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.

Zaniklé místo tvrze, dnes v zástavbě domků na okraji plochého vrcholu, v těsném sousedství kostela sv. Jakuba Většího.

Celoročně přístupná rozhledna s točitým schodištěm na sever od centra Brna, výstavba dokončena v prosinci 2007, pro veřejnost otevřena 1. června 2008.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Budovy byly součástí ovocnářské školky Victoria Wannieck Baumschule, zal. r. 1877 Friedrichem Wannieckem a Franzem von Felbingerem na původní staré venkovské usedlosti. R. 1902 přistavěno letní sídlo rodiny Wanniecků (arch. Karl A. Fischl), později zde zřízen pension. Od r. 1958 kulturní památky ČR.