Turistické cíle v okolí obce Čebín

Kamenný kříž, postavený v roce 1749, označuje místo někdejšího rosického popraviště. Hrdelní právo mělo město Rosice v 15. až 18. století, zrušeno bylo roku 1752.

Dřevěný kříž byl vztyčen na památku strážmistra Josefa Macourka, který byl zabit na tomto místě dne 22.9.1918 při zatýkání vojenského zběha L. Pauzra. Pachatel byl zatčen později v souvislosti s jinou trestnou činností. Kříž byl vztyčen 13.9.2013 členy KVH Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.

Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Zámek byl původně hradem ze 13.stol. Koncem 16. stol. došlo k renesanční přestavbě. Rod Serényiů, který zámek vlastnil v letech 1665 – 1945, ho nechal v 17. stol. barokně přestavět a odstranit opevnění. Dnes v zámku sídlí střední odborné učiliště.