Turistické cíle v okolí obce Brno-Přízřenice

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.

Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.

Novorenesanční nájemní dům s pasáží na centrálním brněnském náměstí Svobody. Vystavěn v l. 1901–02 pro nadaci V. Gerstbauera. Zkomolením pojmenován podle typických čtyř postav obrů Atlasů, kteří pomyslně nesou fasádu.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.

Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.

Pozdněklasicistní palác z prvé pol. 19. stol. na místě domů z pol. 13. století. Pojmenován po rytíři J. P. Herringovi, zakladateli dolů v Zastávce u Brna. Autorem dnešní podoby je vídeňský architekt Ludwig Förster. Dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.