Turistické cíle v okolí obce Suchý

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Dynamicky pojatá barokní skulptura. Podstavec tvořen vysokým obdélným soklem s ustupujícími rohy. Na přední straně umístěn knížecí znak Salm–Neuburgů. Postava světce na nízkém podstavci. Sv. Jan oděn do kanovnického roucha s rochetou. Socha zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní kamenosochařská práce. Autor neznámý. Na zadní straně podstavce dochován vytesaný pamětní nápis s letopočtem v záhlaví a s chronogramem. Na nízkém plintu socha světce v životní velikosti. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Kamenosochařská práce z roku 1753. Na přední straně podstavce špatně čitelný nápis. Na zadní straně nečitelný nápis. Světec oblečen v kanovnickém rouchu. V pravé ruce má biret, v levici kříž s korpusem. Výška sochy 3,2 m. Socha r. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Socha neznámého umělce z r. 1717, v r. 2009 restaurována a prohlášena za tehdy nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.