Turistické cíle v okolí obce Slaný

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

Poslední brána z původního opevnění. Renesančních z r.1580, stavitel Bartoloměj Vlach. Rekonstrukce počátkem 21.stol.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Barokní radnice byla vystavěna v letech 1721 – 1724 stavitelem Volfem. Koncem 20. století prošla radnice rozsáhlou rekonstrukcí.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Kovová vyhlídková plošina o výšce 3 m na táhlém návrší Radovič jižně od Velvar postavena na podzim 2018 podle návrhu arch. Jana Červeného. Poskytuje krásný výhled především na České středohoří. Doplňují ji dvě drobné kovové tzv. pozorovatelny z r. 2016 na západním i východním konci návrší.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.