Turistické cíle v okolí obce Slaný

nebo vyberte

Slaný

Středočeský kraj,  Kladno  (KL)
Nalezeno celkem 433 záznamů, 27 / 37 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Sazená
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Sazená
Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.
 Sazená
230.0 m. n.m.
Na Jílové
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Sazená
Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.
 Slánská brána
290.0 m. n.m.
Východní, Dolejší brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Vraný
Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.
 slaný pramen a zaniklé lázně
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Slaný
Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.
 Slatina
254.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Slatina
Gotická tvrz vybudovaná ve 14. století, kolem r. 1571 přestavěná renesančně. Za třicetileté války byla tvrz vypálena a zpustla. Zbytky slatinské tvrze jsou zabudovány v budovách statku a zcela splynuly s pozdějšími budovami a nejsou již patrné.
 Slavětín
200.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Slavětín
V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.
 sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské
336.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Buštěhrad
Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.
 sloup se sochou Panny Marie
312.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Buštěhrad
Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.
 sloup se sochou sv. Anežky Římské
306.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Běloky
Pískovcová skulptura z 1. pol. 19. stol. Stojí na vyvýšeném místě nad návsí. Postavena u průčelí kaple sv. Floriána. Sv. Anežka Římská ztvárněna s beránkem v náručí. Oděna v zřasených šatech. Socha památkově chráněna od r. 1958.
 sloup vinařů a rybářů
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Slaný
Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.
 Smečno
371.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Smečno
Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.
 Sobín
460.0 m. n.m.
Starý zámek
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Rynholec
Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.