tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Černé Hory
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.
technická památka, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Vápenka Malá dohoda byla zbudována počátkem 30. let 20. století. Provoz vápenné pece probíhal do 70. let 20. století, v současné době se zde provádí pouze těžba a zpracování vápence.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Bořitov
Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ostrov u Macochy
Třípatrový větrný mlýn holandského typu postaven kolem r. 1865. V provozu do r. 1902. Mlýn vysoký 11,6 m a se čtyřmi perutěmi o průměru 11,6 m slouží jako soukromé rekreační obydlí s dochovaným mlecím složením ve 3. patře. Nepřístupný.
Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.
mlýn - větrný, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Šošůvka
Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.
Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.
hrad, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Brno-Veveří
První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pozořice
Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.
Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.
větrný mlýn 
