Turistické cíle v okolí obce Vračovice

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.

Poprvé je doložen v roce 1356, když Karel IV. kupoval potštejnské panství od synů Mikuláše z Potštejna. Zaniká zřejmě ještě před koncem 14. století. Údaje o tom, že Velešov je pozůstatkem templářského kláštera, z jehož zřícenin byl později postaven hrad Potštejn, patří k neprokázaným pověstem.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Moderní technická vodárenská stavba kruhového půdorysu z r. 1911 situovaná při vjezdu do areálu, kde stávala čerpací stanice pro České dráhy. Omítkový reliéf třebovského kohouta. Stavba je dokladem vysoké úrovně regionálního meziválečného stavitelství. Státem chráněná památka od r. 2015.

Vodárenský pavilon Vrbovka je příkladem moderní technické stavby. Historický vodní zdroj využívaný již v 19. století. Vystavěn na kruhovém půdorysu s kopulí, završenou lucernou r. 1911 nákladem obce ve stylu architektonické moderny s dozvuky secese. V seznamu kulturních památek od r. 2015.

Vodojem umístěn pod Kozlovským kopcem. Architektura pavilonu obdobou dvou vodárenských pavilonů v areálu Vodárenské společnosti. Ve svažitém terénu zděný pavilon kruhového půdorysu. Zastřešený zvonovitou kopulí s lucernou. Vodárnu tvoří dva betonové podzemní sály. Stavba památkově chráněna od r. 2023.

Hradiště známé vyvražděním Vršovců roku 1108 se nachází na Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Akropole je obehnána dochovanými valy o výšce 4 - 6 m a její rozloha je 0,8 ha. Na místě je postaven pomník.