Turistické cíle v okolí obce České Heřmanice

U cesty směřující k poutní kapli Panny Marie Pomocné stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií. Drobné sousoší na čtyřbokém profilovaném pilíři je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Korunují Pannu Marii. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Stará radnice postavena v r.1418. má barokní fasádu z 18.st., kdy byla spojena se sousedním domem. Novodobý orloj z r.1907. Pod ním je vezděna kontrolní délková míra-litomyšlský loket.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Moderní technická vodárenská stavba kruhového půdorysu z r. 1911 situovaná při vjezdu do areálu, kde stávala čerpací stanice pro České dráhy. Omítkový reliéf třebovského kohouta. Stavba je dokladem vysoké úrovně regionálního meziválečného stavitelství. Státem chráněná památka od r. 2015.