Raně barokní centrální kaple s hranolovým presbytářem z let 1672–7 západně od městyse u polní cesty do Chlumčan. Postavena nákladem Kateřiny Papanzoniové z Mirandoly, obnovená 1817, v současnosti pustá bez zařízení. Od silnice kryta mohutnými lipami.
Kaple Nejsvětější Trojice pochází z druhé poloviny 19. století. Vystavěna v novogotickém stylu patrně na místě starší kaple. V bočním průčelí zasazen kamenný kříž. V interiéru pouze dřevěný kříž.
Drobná jednoduchá kaple. Postavena na obdélném půdorysu se štítem prolomeným nikou. Kaple pochází pravděpodobně z konce 17. stol. Hladké fasády ukončeny profilovanou římsou. Valbová střecha kryta prejzovou krytinou. Kaple památkově chráněna od r. 1987.
Kaplička Nejsvětější Trojice pochází z konce 18. století. Pozdně barokní stavba čtvercového půdorysu. Na průčelí pilastry. R. 1893 do kapličky instalován obraz sv. Trojice, v 90. letech 20. století z kaple odebrán.
Barokní kaple Panny Marie byla vybudována na návsi v Dobrovízi v polovině 18. stol. z iniciativy jezuitské koleje sv. Klimenta v Praze, zvané Klementinum. Statky kolem ní pocházejí z 19. stol. a tvoří od r. 1995 památkovou rezervaci.
Klasicistní kaple Panny Marie vystavěna r. 1808. Průčelí završené segmentově ukončeným štítem. Na střeše kryté bobrovkami polygonální nástavec pro zvon. Ve spodním dílu půlkruhově zaklenutá nika pro sošku. V bocích oválná okna. Památkově chráněno od r. 1987.
Barokní osmiboká stavba s osmidílnou bání a s lucernou postavena r. 1732 na polygonálním půdoryse. Zastřešena osmibokou střechou s malou čtyřbokou lucernou. Půdorys oktogonální. Střecha kryta taškovou krytinou, lucerna plechem. Interiér s umělou skalkou, na ní soška Panny Marie Lurdské.
Poutní kaple Panny Marie Rosa Mystica pochází z 1. pol. 19. stol. Stavba na půdorysu hlubší apsidy. Fasáda ukončená trojúhelníkovým štítem. Plášť kaple členěn lizénovými rámci. Na vrcholu kaple zvonička.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Líský
Výklenková kaple nad pramenem připomíná pověst o královně Elišce Přemyslovně, která ve zdejší studánce ukryla klíče od královské pokladnice, aby Jan Lucemburský nemohl český poklad zneužít pro své válečné výpravy po Evropě. Pověst zapsal Václav Beneš Třebízský.
kaple Nalezení sv. Kříže
