Turistické cíle v okolí obce Žichlínek

Partyzánský bunkr partyzánské jednotky Sever Zábřeh při žluté turistické značce mezi Pivonínem a Drozdovem na úpatí Třemše 549 m n.m., odkud je krásný výhled na Jeseníky a Zábřežskou vrchovinu.

Kovová rozhledna Pastýřka se nachází na vrchu Pastvisko (též Nad Boršovem) jižně od Moravské Třebové. Byla vybudována v roce 2009, je volně přístupná a poskytuje daleký výhled.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Desky umístěné na kamenném mostě připomínají ničivé povodně v letech 1663 a 1770. Jsou umístěny ve třech nikách a naproti nim socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenný most s povodňovými deskami a sochou sv. Jana Nepomuckého je technickou a kulturní chráněnou památkou.

Zřícenina hradu, v pís. pramenech se nevyskytuje a hrad zanikl před dokončením. Z historického hlediska mohl být majitelem Boreš z Oseka (13. stol.). Pozůstatky neobvykle rozlehlého sídla patří k několika „tajemným“ středověkým objektům Moravy.

Současná radnice v Moravské Třebové vznikla po požáru 1541 na místě starší stavby téhož určení. Úpravy po požárech (1721, 1726, 1844). Restituce původního stavu při opravě 1954 (Klaudius Madlmayer).

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Památkově chráněná rychta čp. 1, ukázka lidové architektury z 1. pol. 19. stol. Sklepy a chlévy s valenou klenbou. V přízemí je dochován původní trámový záklopový strop, ve středu podepřený dřevěným sloupem. Fasáda pochází z r. 1838 – tento letopočet je k vidění na středovém rizalitu hlavní budovy.