Turistické cíle v okolí obce Malíkovice

Vodárna postavena r. 1873 podle typového projektu pro vodárny. V 70. letech 20. století došlo k úplné motorizaci železničního provozu a vodárna přestala sloužit svému účelu. Stavba má dodnes původní architektonické prvky. Bývalá železniční vodárna byla zapsána do seznamu památek r. 2024.

Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.

Kamenný kruh zvaný kromlech byl na východním okraji Zichovce vybudován r. 2010 jako novodobá replika prehistorických kruhů keltského původu. Tvoří jej celkem 13 kamenů ze tří různých lomů a hornin o celkové hmotnosti téměř 48 tun.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.

Hřbitov ze 17. století, doložen v roce 1703. Roku 1892 rozšířen. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 2. poloviny 18. století. Pohřby se zde konaly do II. světové války.

Židovský hřbitov nedaleko Vrbna nad Lesy byl založen snad v 18. století a dnes je velice sešlý. Je obklopen rozpadající se opukovou zdí a náhrobky jsou většinou poraženy. Byly na něm pohřbíváni Židé z Panenského Týnce a Hříškova

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Zámek byl postaven začátkem 19. stol. na základech staršího, strženého sídla. Soužil k ubytovacím a správním účelů. Zámek byl ve velice zanedbaném stavu a je na seznamu nejohroženějších památek. Dnes se nový majitel snaží o jeho záchranu.

Zlonické zvony zněly v kostele naposledy na začátku 2. světové války, pak byly zrekvírovány. Před časem byly oba zvony vyrobeny znovu. Větší pětisetkilový Florián ale nemá zatím srdce a do věže se nevejde. Stojí před památníkem Antonína Dvořáka a je vystaven ve speciálním dřevěném závěsu.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.

Zvonice pochází nejspíše z 16. století. V ní umístěny dva zvony, odlité roku 1581 a 1613. Na kamenné podezdívce spočívá šestiboká dřevěná zvonice zakončená mansardovou střechou.

Drobná hrázděná čtvercová zvonička s věžičkou a šindelovou střechou, postavená r. 1749. Zajímavě vyřešené osvětlení – vynecháním výplně v některých polích hrázdění.