Turistické cíle v okolí obce Čenkovice

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Kostel postaven roku 1835 v empírovém slohu. Jednolodní obdélníková orientovaná stavba. V západním průčelí čtyřboká věž. Při severní straně kostela sakristie. Interiér vesměs empírový. Na oltáři obraz sv. Petra a Pavla. Památkově chráněno od roku 1958.

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

Již roku 1350 první kostel na tomto místě. Dokladem nejstarší fáze gotického kostela je pětiboký presbytář. Před rokem 1770 vystavěn kůr a v barokní formě postavena věž. R. 1791 zaklenuta hlavní loď. Renesanční fresky nad sakristií. Pozdně barokní oltář. Památkově chráněno od r. 1958.

I když zde nějaký kostel zřejmě stál již ve 14. stol., současná stavba pochází z r. 1784. Má však základy z doby pozdní renesance. Po přestavbách slohově nezařaditelný.

Bývalý i současný zájezdní hostinec. Pochází z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. Barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním. Černá kuchyně, později upravená. Nejzajímavější stavební prvek je roubená vysunutá světnička. Objekt památkově chráněn od r. 1958.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Rozhledna (25 m, 735 m n. m.) byla postavena na Křížové hoře, kde dříve stával poutní kostelík (19. stol.) a výletní restaurace (1923). Po 2. sv. válce byl zdejší prostor cvičištěm armády (stavby zničeny). Nová rozhledna (arch. Jan Mádlík) byla postavena v l. 2006–07 obcí Červená Voda za podpory EU.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.