Turistické cíle v okolí obce Kunčice

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší restaurováno v r. 2006 a zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2008.

Trojiční sousoší z r. 1786 je kvalitní barokní prací regionálního kameníka. Na segmentové římse je na nízkém profilovaném soklu sousoší Nejsvětější Trojice. Sedící Bůh Otec drží kříž s ukřižovaným Kristem, u nohou je holubice Ducha svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zdobené pískovcové Trojiční sousoší pochází z r. 1875. Pořízeno soukromými donátory. Stojí na klasicky tvarovaném podstavci s pilířovým nástavcem. Materiálem je světle žlutý jemnozrnný pískovec. Na čelní stěně dříku nika s postavou Panny Marie Immaculaty. Statue vrcholí sousoším Nejsvětější Trojice. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 2015.

Sousoší je významná drobná sakrální památka. Je umístěno na bohatě zdobeném soklu se soklovou patkou a hranolovým blokem. Samotné sousoší tvoří postavy Ježíše Krista a Boha Otce a holubice. V čele podstavce deska s reliéfem sv. Františka z Assisi a Panny Marie.

Sousoší Nejsvětější Trojice v Jablonném nad Orlicí je hodnotná kamenicko-sochařská práce neznámého autora z doby kolem poloviny 19. století. Od r. 2004 je chráněno jako kulturní památka.

U cesty směřující k poutní kapli Panny Marie Pomocné stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií. Drobné sousoší na čtyřbokém profilovaném pilíři je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Korunují Pannu Marii. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.