Turistické cíle v okolí obce Třebovice

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Budova v neorenesančním stylu se secesními a moderními prvky byla postavena v roce 1922 jako místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Nachází blízko autobusového nádraží u řeky Loučné.

Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.

Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.