Turistické cíle v okolí obce Chotěvice

Rozhledna a památník na vrchu Šibeník má celkovou výšku 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m a je vzpomínkou na slavnou bitvu v roce 1866. Tehdy zde rakouské vojsko slavně zvítězilo nad vojskem pruským. Na plošinu vede 62 schodů. Roku 2001 byla celá stavba rekonstruována.

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Její autor je neznámý, existuje domněnka, že pochází z dílny Matyáše Brauna.

Socha Jana Nepomuckého nedaleko kostela sv. Martina. Postavena roku 1755, opravována v letech 1775, 1888, 1901.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla vytvořena v roce 1701 pro Jana Palackého, sekretáře hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu. Zobrazuje světce s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd, velký krucifixem a palmovou ratolestí). Podstavec je rovněž ozdoben palmovými ratolestmi.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Stachelberg je největší dělostřelecká tvrz, která byla součástí dělostřeleckého opevnění. Měla chránit sousední pevnostní linii a bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo. Stavba byla zahájena v r.1937, v r.1938 byla opuštěna nedokončená. Celkem bylo v podzemí vydolováno přes 3,5 km chodeb.

Radnice v místě radnice dnešní stála již koncem 16.st. Po požáru v r. 1861 byla vystavěna v novogotickém stylu a přistavena štíhlá věž. Při rekonstrukci v 80.letech 20. st. na fasádě východního křídla obnovena původních sgrafita objevená v r.1925.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.