Turistické cíle v okolí obce Vraný

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Původní románský kostel pochází z 12. století. Goticky přestavěn v 2. polovině 14. století a dalšími úpravami pak prošel v 2. pol. 17. století a roku 1855.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.

Kostel doložen poprvé jako farní 1384. Mohutná renesanční věž z roku 1595, kostel obnoven 1597, přestavěn snad 1746 a v 19. století. Na bývalém kostele barokní márnice z I. poloviny 18. století.

Původně románský kostel z 12. či 13. století, doložen roku 1394. Dochována část románského zdiva lodi a hranolová věž se sdruženými okny. Ve 14. století rozšířena loď a přistavěn gotický presbytář. Barokně upraven ve 2. polovině 18. století.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.