Turistické cíle v okolí obce Telecí

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha pochází z roku 1852. Autor neznámý. Na přední straně scénka Janova svržení do Vltavy. Zleva reliéf sv. Martina. Na pravé straně sv. Václav. Světec oděn do sutany. V obou rukou drží kříž. Na hlavě biret. Kolem hlavy pět hvězd.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Radnice v Novém Městě na Moravě vznikla přestavbou měšťanského domu po roce 1553. Obnovena po požárech 1696 a 1801, dnes sídlo musea.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Celodřevěná rozhledna postavená roku 2004 s jednou vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m a čtyřmi mezipatry. Rozhledna se nachází jižně od města Proseč u osady Paseky, západně od silnice II/357.

Evangelická modlitebna v Daňkovicích s areálem nevelkého hřbitova obehnaného ohradní zdí je ojediněle zachována v původní toleranční podobě bez věže. Proto je od r. 1958 památkově chráněna. Je sídlem sboru Českobratrské církve evangelické a konají se v ní pravidelné bohoslužby.

Toleranční evangelický kostel v Proseči je empírová stavba z let 1834-1838. K plánované dostavbě věže po zrušení josefinských omezení nedošlo. Kostel je využíván místním sborem Českobratrské církve evangelické a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 2017 je kulturní památkou.

K původní toleranční modlitebně z r. 1788 byla r. 1861 přistavěna věž s hodinami. Kostel slouží sboru Českobratrské církve evangelické ve Sněžném a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 památkově chráněna.

Toleranční (evangelický) kostel byl v Telecí postaven r. 1783, zvýšen a rozšířen o průčelí v novorenesančním slohu a hranolovou věž r. 1890. Je využíván jako sbor Českobratrské církve evangelické.