Turistické cíle v okolí obce Janov

Pískovcová socha pochází z r. 1887. V r. 1968 byla svržena a roztříštila se. K její opravě došlo r. 1977. Čelní strana soklu obsahuje modlitbu. Na levé straně soklu vyobrazen sv. Josef a Panna Marie. Socha Panny Marie má zlatou korunu, stejně jako Ježíšek, kterého Panna Marie drží.

Plastika z roku 1825 vytvořena z pískovce. Na čelní straně reliéf s Pannou Marií Sedmibolestnou. Zprava na soklu reliéf s motivem Svaté rodiny. Centrální postavou je malý Ježíš. Po levici Panna Marie, po pravici sv. Josef. Na krycí desce sousoší Svaté Trojice. Centrální postavou je Ježíš na kříži.

Sousoší u cesty na Vidlatou Seč. Postavila ho manželka rolníka Macha r. 1875. Vyrobeno ze světlého pískovce. Reliéfy evangelisty Marka a sv. Františka z Assisi. Na soklu reliéf Panny Marie. Sousoší tvoří Otec a Syn, nad nimi holubice jako Duch svatý. V 20. stol. restaurováno.

Socha postavena roku 1863. Stalo se tak k tisíciletému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Sochu z damníkovského pískovce vytesal a polychromoval Alois Habrhauer, řezbář a kameník ze Svitav. Socha posvěcena a zapsána do gruntovních knih. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha Panny Marie stojí u č. p. 75. Stojí v obklopení vysokými keři. Socha pochází z poč. 20. stol. Přesné datum není známo. Stejně jako jméno autora sochy.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.