Turistické cíle v okolí obce Bozkov

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Postavena v letech 1526-1527. Původně raně renesanční v 1. pol. 17. stol. přestvěna v pozdně renesančním slohu a roku 1894 přestavěna novorenesančně. Zdobí ji původní erb se znakem města.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.

Dominantu náměstí v Rovensku tvoří novorenesanční budova radnice a občanské záložny, postavená roku 1904 na místě starší stavby, zničené požárem. Dodnes fungující středisko správního i kulturního života městečka.

Novorenesanční vila s folklorními prvky, post. r. 1901 pro majitele hruboskalského pivovaru K. Řezníčka podle projektu J. Vejrycha. Dnes sídlo obecního úřadu. Dochován exteriér, zahrada se solitery a bránou, interiéry s dřevořezbami a ornam. malbami.

Rodinná hrobka v podobě novorománsko-gotické kaple s kryptou, postavena v letech 1889–90 stavitelem Adolfem Bürgerem z Liberce pro Josefa Riedela, majitel desenských skláren. Po ukončení rekonstrukce by v ní měla být galerie.

Vila sklářského velkopodnikatele Josefa Riedla ml. postavena v letech 1893–1894 podle projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse. Zkonfiskována v r. 1945. Dnes mateřská škola, informační a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs