Turistické cíle v okolí obce Neuměřice

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.

Obdélný barokní zámeček vystavěný na vinicích r. 1733 pro Hanse Paula Hippmana, císařského radu. Od 1930 do 1995 sídlo Archeologického muzea J. A. Jíry se sbírkami z pražské oblasti. Dnes nepřistupný, v soukromých rukou.

Barokní sloup morového hřbitova z r. 1680 za vsí Holešovice. Po několikerém stěhování je od r. 1986 v areálu pražské ZOO. Sloup jsou vlastně 4,5 m vysoká pilířová boží muka na podstavci z pískovce zakončená čtyřhrannou do tří stran otevřenou vrcholovou kapličkou, nápisy na sloupu většinou nečitelné.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Zámek byl přestavěn ze staršího hospodářského dvora v první polovině 18. století kdy byl v majetku strahovského kláštera, který ho užíval až do roku 1945.

Raně barokní dvůr, částečně přestavovaný v 19. století. Rozsáhlý hospodářský dvůr. Sestává ze tří budov. Řadí se sem i ohradní zeď s pozůstatky brány. Hospodářský areál památkově chráněn od r. 1978. Vše se vyznačuje poškozením velkého rozsahu.

Václav Chřepický z Modliškovic na počátku 17. stol. přestavěl tvrz na raně barokní zámek. Zámek chátral a byl v r. 1836 zbořen. Po r. 1836 byl na místě zbořeného zámku vystavěn prostý, neslohový zámek.

Vrchol Hostibejk se tyčí nad městem Kralupy n. Vltavou, od r. 2002 přírodní památka. Na samotném vrcholu se nachází altán, protiletecký betonový bunkr z r. 1938 a dva německé sklady munice. Dne 7.5.1945 zde došlo k tragédii, když zde při ústupu Němců zemřelo sedm občanů.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Hrázděný špýchar v Královicích je usedlost č. 7. Pochází z 18. století. Drobná stavbu postavená na zděném přízemí. Špýchar zachovalý v původním stavu. V současnosti postupně opravován.

Hřbitovní kaple postavena v roce 1932 u kralupského hřbitova. Sloužila k poslednímu rozloučení se zemřelými. Ve věži byl umístěn zvon. Roku 2011 prošla rekonstrukcí. Od r. 2015 modlitebna pravoslavné církve.